전체검색

• 목록
• 답변
• 글쓰기
• 게시판 리스트 옵션
  • 수정
  • 삭제

Kuchyně byla komorní. Šest lineárních metrů skříněk, žádná spíž. Home staging mi poradil, abych odmontovala dvířka u horní police a dala tam skleněné dózy s těstovinami. Vypadalo to jako z časopisu, i když ve skutečnosti za dveřmi visely igelitky s kořením. Důležité je, aby kupující viděli jen to, co mají rádi. Když jsem pověsila tapety do interiéru okna bílé lněné závěsy, místnost najednou působila vzdušně, i když za oknem byl jen šedý dv


Poslední fází byl výběr doplňků. Žádné rodinné fotky, žádné cetky z dovolené. Místo toho tři knihy na konferenčním stolku o barvě a bydlení, čerstvá orchidej na parapetu a jedna deka přehozená přes opěradlo nové pohovky. A právě ten u pohovky se ukázal jako trumf. Když jsem při prohlídce elegantním pohybem zvedla opěradlo do polohy pro sezení, kupující jen kývali hlavou. Nikdo neřekl, že je to geniální. Ale všichni si to mysl


Když jsme zařizovali pokoj pro našeho syna, měli jsme k dispozici místnost o rozměrech tři krát čtyři metry. To je přesně ten prostor, kde každý centimetr hraje roli. První, co jsem udělala, bylo, že jsem vyhodila klasickou postel s nočním stolkem a šatní skříní odděleně. Místo toho jsme pořídili bed with storage, která má pod sebou tři velké šuplíky. Už žádné schovávání sezónního oblečení pod postelí v igelitových pytlích. Dítě do nich dosáhne samo, takže učíme pořádku přirozeně. A co teprve, když přijde návštěva? To je přesně chvíle, kdy oceníte, že místnost není jen o spaní. Dětský pokoj design totiž nestojí na tom, jak vypadá na fotce z katalogu, ale jak funguje v reálném životě, kdy se střídá herna, ložnice i studovna během jediného odpole


Rodiče často řeší, že pokoj musí být bezpečný a zároveň stimulující. Ale zapomínají na jednu věc. Děti potřebují také prostor pro samotu. Proto jsem v rohu vytvořila malý čtecí koutek, vlastně jen křeslo z IKEA a lampička s teplým světlem. Žádné obrazovky, žádné hračky na očích. Když jsme to udělali, syn tam začal trávit čas s knížkami, aniž bychom ho museli nutit. A to je na dětském pokoji design to nejcennější, když dítě samo využívá prostor způsobem, který jste neplánovali, ale který dává smysl. Třeba když si z křesla udělá pevnost nebo tam uklidí rozbité auto, aby ho nikdo neviděl. Dětský mozek potřebuje kouty, kam se může schovat, nejen otevřenou plochu na běhá


Nesmíme zapomenout ani na detaily, které dělají townhouse interior design skutečně útulným. Materiály hrají první housle. Do obývacího pokoje jsme zvolili křeslo s velvet upholstery, protože samet odráží světlo a opticky místnost prosvětluje. Kombinace s dubovou podlahou a bílými stěnami vytváří příjemný kontrast. Z vlastní zkušenosti ale radím, že na dětský pokoj samet nepatří. Skvrny od pastelek se z něj dostávají jen těžko a prach se na něm usazuje jako magnet. Naopak v ložnici nebo pracovně působí luxusně a hřejivě. Kupte si vzorník a zkuste látku přiložit k vašim stěnám a závěsům, světlo v místnosti barvu úplně změ


Poslední rada z praxe. Nebojte se prázdného místa. Když jsme pokoj zařídili poprvé, nacpali jsme tam všechno, co jsme považovali za důležité. stolek, židlička, poličky, koberec, houpací síť. Výsledek byla klaustrofobie. Po roce jsme polovinu věcí odstěhovali do jiné místnosti a pokoj se otevřel. Dítě si samo začalo vymýšlet, co bude dělat. Místo abychom mu říkali, kam si má hrát, ono si začalo organizovat prostor samo. A to je podle mě konečný cíl každého zařizování. Vytvořit rámec, ve kterém může dítě svobodně experimentovat. A když se vám podaří skloubit funkčnost s křehkou estetikou, pak teprve vznikne opravdový domov. Nic víc, nic m?


Když se ale bavíme o skutečném životě, pokojovky se často musí stěhovat podle toho, jak se mění osazenstvo bytu. Mám doma rozkládací pohovku, která se každý večer mění na místo na spaní pro mě, a o víkendech slouží jako dvojlůžko pro hosty. A právě tenhle mechanismus je kamenem úrazu pro rostliny v její blízkosti. Při každém rozkládání hrozí, že se květináč převrhne, nebo že listy narazí do opěradla. Naučila jsem se proto dávat větší rostliny do rohů, kde do nich nikdo nenaráží. A ty menší, jako sukulenty nebo pepřince, stojí na polici nad pohovkou, kde je bezpe?


V obývacím pokoji jsme dlouho řešili, jestli zvolit pohovku, nebo raději křesla a menší sedačku. Nakonec vyhrála praktická varianta v podobě pohodlné sedačky s funkcí spánku. Takzvaný pull-out sofa se stal naším zachráncem. Když je složený, působí jako decentní dvoumístný model s kovovými nožičkami, který nezatěžuje opticky prostor. Po vytažení se promění v lůžko s plochou 140 x 200 cm. Na spaní jsme vyzkoušeli několik typů matrací a nejlépe nám funguje pěnová varianta s paměťovou pěnou. Problém nastává, když potřebujete rychle uklidit a host odchází ráno. Klasický mechanismus vyžaduje sundat polštáře, což je otr